1. Zpracování záměru výstavby montované haly
2. Než začneme stavět
3. Projekt haly
4. Vyřízení stavebního povolení na výstavbu haly
5. Realizace haly
6. Dokončení montované haly
7. Zkušební provoz v hale - záruky
8. Údržba haly
9. Archivace dokumentů

1. ZPRACOVÁNÍ ZÁMĚRU VÝSTAVBY montované haly

Nejprve si ujasníme myšlenky, které nás vedou k realizaci záměru výstavby nového objektu – montované haly.

• Potřebujeme nezbytně nový objekt, není jiné řešení? Rekonstrukce, reorganizace procesů, přístavba, nástavba, pronájem?
• Máme možnost si opatřit vhodný pozemek, nebo jej vlastníme?
• Je tento pozemek zahrnut pro výstavbu objektu – haly, v územním plánu města, obce?
• Nemá daná lokalita předepsána nějaká omezení? Výška stavby, velikost, hlučnost, emise, provoz kamionů a pod?
• Má tento pozemek napojení na komunikace a inženýrské sítě v požadované dimenzi?
• Je předpoklad, že všichni sousedé budou souhlasit s výstavbou?
• Mohl by realizovaný projekt splňovat kritéria nějakých dotačních titulů? Např. pro rok 2015 OPPIK – Operační Program Podnikání a Inovace pro Konkurenceschopnost, zahrnující podprogramy inovace a úspory energie.  

2. NEŽ ZAČNEME STAVĚT

Umístění montované haly na pozemku je důležité zejména ze tří hledisek: funkčnost a obslužnost haly, estetické hledisko a svažitost – charakter terénu.

Geologický průzkum nám dá informace o možnosti založení haly a také o hydrogeologických poměrech dané lokality.

Na základě vyhodnocení dvou předchozích bodů, můžeme začít plánovat vlastní objekt – halu.  Výchozími vstupními informacemi jsou zejména: charakter výroby – provozu, potřebná výška a šířka haly, hlavní materiálové a dopravní toky, zvedací a přepravní mechanismy, dimenze potřebných rozměrů dveří a vrat a jejich napojení na interní a externí komunikace, hrubý návrh přirozeného osvětlení – okna, prosvětlení stěn, prosvětlení střechy, případně hřebenové světlíky.

Po návrhu rozměrů objektu zvážíme a případně zkonzultujeme tvar haly, případně jeho přístavků, typ vnějšího a střešního pláště, zateplení a zaměříme se též na barevné provedení celého objektu. Barevné řešení a kontrasty v barvě stěn, střechy, oken a vrat mohou velmi výrazně ovlivnit celkový dojem objektu – haly, a tím i zvýšit „image“ celé firmy vůči klientům – zákazníkům.

Posledním bodem předprojektové přípravy je hrubá představa o celkovém estetickém dotvoření nově budované haly – celého areálu doplněním o zeleň, stromy, chodníky, parkoviště apod. 

3. PROJEKT haly

Na projektanta stavby se doporučuje provést interní výběrové řízení, kde hlavní kritéria mohou být kvalita, reference, termín dodání kompletní výkresové dokumentace a cena.

Pro snazší komunikaci mezi investorem a projektantem se osvědčila funkce odborného konzultanta, který řeší odborné a finanční záležitosti a „hlídá“ projektanta, aby pracoval výlučně v zájmu investora – zadavatele projektu. Konzultant může vyřizovat i stavební povolení a při realizaci stavby může pracovat jako stavební dozor investora.

Do projektu haly se zahrnou všechny známé připomínky z předešlých jednání a záměrů, aby prováděcí projekt zahrnovat všechny parametry, které jsou investorem – zadavatelem projektu požadovány.

Projektová dokumentace může být provedena ve dvou úrovních – pro stavební povolení a jako prováděcí detailní projektová dokumentace.

4. VYŘÍZENÍ STAVEBNÍHO POVOLENÍ na výstavbu haly

V souvislosti se zákonem č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související předpisy přistoupilo ministerstvo pro místní rozvoj na úseku územního rozhodování a stavebního řádu k legislativním úpravám těchto prováděcích vyhlášek:

• a/ Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb,
• b/ Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů,
• c/ Vyhláška  503/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona o územním řízení, veřejnoprávní smlouvě a územním opatření. Zásadní změnou, kterou návrh přináší, je rozšíření vyhlášky č. 503/2006 Sb. o celý obsah  z vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, a to včetně formulářů žádostí. Vyhláška č. 526/2006 Sb. se současně navrhuje ke zrušení.

Při vyřizování stavebního povolení na montovanou halu je nutno respektovat změny v uvedených předpisech a vyhlášce a pamatovat na dobu vyjádření dotčených orgánů k žádostem, která je 30 dnů.

5. REALIZACE haly

Po obdržení souhlasného stanoviska místně příslušného stavebního úřadu je možno zahájit vlastní stavební práce pro ocelovou halu.

Před vydáním stavebního povolení je však možno provádět přípravné práce – přeložky inženýrských sítí (po schválení vlastníky a provozovateli inž. sítí) a hrubé terénní úpravy.  Někdy se názory stavebních úřadů na rozsah přípravných prací různí, proto je vhodné tyto práce předem konzultovat s místně a věcně příslušným stavebním úřadem.

Na kontrolu rozsahu, kvality a cen stavebních prací je vhodné si najat stavební dozor, který tyto záležitosti „ohlídá“ a bude průběžně tyto kontrolovat, účastnit se kontrolních dnů, zapisovat rozhodné skutečnosti do stavebního deníku, případně tyto skutečnosti potvrzovat. Jedná se zejména o předání staveniště zhotoviteli, převzetí provedené ocelové výztuže do betonu, převzetí dokončení stavebních celků, či potvrzování odůvodněných víceprací a jejich ocenění apod.  

6. Dokončení montované haly

V průběhu výstavby shromažďuje stavební dozor investora (dále jen TDI) doklady od dodavatelů a zhotovitelů – atesty na dodané a použité výrobky a materiály, případně prohlášení o shodě u dodávek z ciziny. Atesty jsou požadovány např. i na lešení. 

TDI průběžně také odebírá kopie stavebního deníku, nebo deníků, vedou-li si stavební deníky jednotliví dodavatelé zvlášť.

Před dokončením se kontrolují i již dříve provedené práce, nedošlo-li ke změně tvaru, struktury, nebo barvy jednotlivých materiálů a provedených konstrukcí. Využívá se tak přítomnosti zhotovitelů na staveništi k odstranění případných závad a nedostatků.

Financování výstavby haly se děje většinou na základě poskytovaných záloh objednatelem zhotoviteli, nebo zhotovitelům. Objem záloh by měl cca korespondovat s provedenými pracemi, nebo dodaným materiálem.

Dokončená stavba přechází do majetku objednatele předáním, o kterém je sepsán samostatný zápis, stvrzený podpisy smluvních stran a TDI.

Po předání stavby objednateli, požádá objednatel místně příslušný stavební úřad o vydání Kolaudačního rozhodnutí. Teprve až po vydání platného Kolaudačního rozhodnutí, může objednatel, nyní už majitel díla, požádat o zápis do Katastru nemovitostí.

7. Zkušební provoz v hale - záruky

V rámci zkušebního provozu a záruční doby se kontroluje obdobně jako před dokončením haly dříve provedené práce, nedošlo-li ke změně tvaru, struktury, nebo barvy jednotlivých materiálů a provedených konstrukcí. Též se kontroluje funkce vytápěcí a filtroventilační soupravy, vodotěsnost střešní izolace, těsnost a funkce oken, vrat, případně světlíků apod.

8. Údržba haly - mytí a čištění ocelových hal

• Stěnové pláště

Provádění mytí a údržby všech typů vnějšího opláštění budov, je možno realizovat standardně pomocí žebříků a plošin, v exponovaných případech též i horolezeckou technikou.

Vlastní mytí je prováděno vysokotlakou čistící jednotkou např. zn. KARCHER, kde vysokou kvalitu lze docílit správným nastavením teploty a průtoku vody, použitou tryskou a přídavnými zařízeními. Při velkém znečištění lze použít chemické přípravky, které jsou v přírodě odbouratelné, a tudíž nehrozí znečištění životního prostředí. Přesto chemické přípravky používáme pouze v minimální míře. Logicky je při mytí a čistění postupováno odshora dolů, aby znečistěná vody odtékala dolů. Sklon trysky musí být vždy směrován tak, aby nedošlo k zatečení do oken, nebo stěnového pláště. To platí zejména u kazetového opláštění a opláštění z panelů, umístěných vodorovně.

• Střecha haly

Střešní pláště na ocelových halách bývají zhotoveny buď z panelů vyplněných polyuretanovou pěnou, nebo jako klasicky skládaný sendvič s minerální vatou. Horní plech je tvořen trapézovým profilem, případně profily imitujícími klasickou pálenou krytinu různých barev a tvarů. Renomovaný výrobce a náš dodavatel střešních panelů a plechů RUUKKI, zhotovených z kvalitní finské oceli, povrchově upravených, který poskytuje na své produkty technickou záruku 30 – 50 let, doporučuje následující postup údržby střešních plášťů a okapů:

Ihned po montáži opláštění střechy je třeba ze střechy i okapových systémů odstranit všechny volné předměty, například přebytečné spojovací prvky, kusy krytiny, třísky a špony po vrtání a jiné kovové částice. 

Abyste zajistili optimální funkčnost a dlouhou životnost střechy, měli byste stav střechy pravidelně kontrolovat. Jestliže zjistíte jakékoliv poškození povrchové úpravy, měli byste je neprodleně opravit. Zajistíte tak dlouhou životnost své střechy. 

Obvykle se sníh na střeše nebude držet a jeho hmotnost nepřesáhne zatížitelnost střechy. Pokud však bude nutné sníh ze střechy odstranit, doporučuje se na střeše ponechat pochůznou vrstvu cca 100 mm, aby nedošlo při odstraňování sněhu k poškození střechy.

Vizuální kontrola panelů a střešních plechů

Vizuální kontrola povrchů se provádí zpravidla každý rok v rámci běžné kontroly. Důkladnou kontrolu je pak vhodné provádět každých 5 let po montáži střešního pláště. Následně pak je optimální povrch střechy kontrolovat nejpozději každé dva roky.

Kontrola šroubů a spojovacích prvků

Zkontrolujeme, zda všechny spojovací prvky drží na svém místě a zda nejsou zkorodovány. Poškozené nebo uvolněné spojovací prvky mohou způsobit průsak vody, korozi, případně i deformaci konstrukce. Jestliže je spoj poškozen, je nutné tento spoj bez odkladu opravit, případně vyměnit za silnější.

Kontrola povrchové úpravy

Na povrchové úpravě kontrolujeme stálost barev a celkovou plochu střešního pláště. Je nutno též zkontrolovat úžlabí střech a hran okapových systémů. Bubliny, odlupování povrchové úpravy, nesourodé blednutí barvy, a praskliny, nebo škrábance značí, že povrchová úprava nutně vyžaduje odbornou opravu.

Čištění okapových systémů

Perioda čistění okapových systémů montovaných hal je zpravidla jeden rok. Při nebezpečí napadání listí a nečistot se doporučuje kontrola 2 x ročně – vždy před zimou a po ní. Ucpané či jen silně špinavé okapové systémy mohou držet zvýšenou vlhkost, a tím pádem korodovat, nebo zamrzat.  

O zachování běžné čistoty barevného střešního pláště a okapů se za nás zpravidla postará déšť. Mechanické nečistoty, jako jsou například listí, prach, popílek, mech, je však nutné ze střechy, úžlabí a okapových systémů jednou ročně odstranit mechanicky odstranit.

Čištění střechy montované haly

Koroze vzniká tam, kde je špína a vlhkost, protože pod nečistotami je povrch stále vlhký. Špinavá střecha haly také kazí vizuální dojem a image firmy.

Pro čistění povrchové úpravy je vhodné použít měkký kartáč a vodou, případně tlakovou vodou. Rezistentní nečistoty odstraňujeme pomocí čisticího prostředku vhodného pro povrchy s danou barevnou úpravou.

Dbejte, prosím, že nevhodné nebo razantní čisticí prostředky mohou poškodit nejenom barevnou povrchovou úpravu, ale i ocelový plech. 

Opravy nátěrů a údržba okapů

Opravujeme i malé škrábance a poškození. I z malých defektů může vzniknout velké poškození, nebo koroze. Při opravách je nezbytné použít pouze barvy vhodné k opravám konkrétních povrchových úprav.

Při opravách prováděných ručně používáme co nejmenší štěteček. Při poškození jedné vrstvy nátěru, postačí vyspravení rovněž jednou vrstvou nátěru. Pokud je poškození hlubší - zasahuje až na zinkovou vrstvu, je nutno aplikovat nátěr ve dvou vrstvách. Druhá vrstva se nanáší až po řádném zaschnutí vrstvy první.

V záhybech a na hranách okapů se může vyskytnout koroze. U střech s nízkým sklonem k tomu dochází častěji. Výskytu koroze můžete předejít tím, že hrany okapů po montáži střechy natřete. Z důvodů vzniku koroze je proto i zakázáno dělit, nebo řezat plechové díly broušením řeznými kotouči. Broušením pozinkovaných a natřených plechů mohou vznikat galvanické články, které časem vedou ke korozi okrajů. Proto se plechy stříhají. 

Obnova nátěru povrchové úpravy střechy

Pokud zvažujete obnovu nátěru celého povrchu střechy, musíte v prvé řadě zkontrolovat, že střecha haly a její podpůrná konstrukce není na žádném místě vážně poškozena a že původní nátěr na základové vrstvě plošně dobře drží. Objeví-li se výrazné poškození nebo je-li povrchová úprava nepravidelně flekatá, nebo vybledlá, konzultujte celý proces s odborníkem a společně navrhněte nejvhodnější a nejefektivnější postup při realizaci plánu obnovy nátěru.

Konec životnosti nátěru, tedy dobu, kdy je třeba provést nový nátěr střechy, nelze taxativně stanovit, neboť je ovlivňována mnoha faktory. Je to samotná barva a typ nátěru, nadmořská výška - povětrnostní vlivy, tvar a sklon střechy, způsob výstavby a montáže. Nejhorší podmínky mají povrchové úpravy na osluněné jižní straně střechy, zejména pak, má-li střecha haly tmavou barvu.

9. Archivace dokumentů

V souladu s ustanovením § 125 stavebního zákona je stavebník povinen uchovávat projektovou dokumentaci skutečného provedení montované haly po celou dobu trvání stavby. Další vyhotovení projektové dokumentace je uchováváno v archivu příslušného stavebního úřadu a případně na příslušné obci.

Z praktického hlediska je třeba věnovat pozornost i úplnosti archivované dokumentace, nejenom stavebnímu řešení – půdorysy, řezy a geometrické zaměření. Velmi důležité je i skutečné provedení a zaměření inženýrských sítí, ale i vnitřní rozvody energií, plynu, vody a kanalizaci. Precizně vedené archivaci úplných projektů a dokumentů se předejde mnohým problémům, které mohou nastat za mnoho let.